Poznámky ke IV. semestru

Dvě třetiny studia jsou za mnou a já nelituji, že jsem se do něj pustil. V tomto semestru se mi začaly znalosti a dovednosti více propojovat. Témata jako human-factors, digitální inovace, designové principy, procesy, governance jsem díky hlubšímu porozumění service designu a systémovému myšlení dokázal lépe integrovat a vztáhnout k mé hlavní doméně – kyberbezpečnosti. Mám z toho radost, protože vnímám užitečnost pro praktické fungování.

Moje globální vzdělávací cíle

Pro celé studium jsem si stanovil tři:

Propojování designu informačních služeb a kyberbezpečnosti. Chci být specialistou na oblast human-centred security. Vnímám, že DIS má skvělý potenciál být vhodným rámcem pro kyberbezpečnost zaměřenou na lidi. Usiluju tedy o to, abych studium co nejvíce vztahoval k uvedenému.
Vybudovat si solidní metodologický základ. Tedy opravdu pochopit a naučit se správně pracovat se základními metodami a nástroji DIS. Nejde mi o teoretické znalosti, ale o to, co je v dané situaci vhodné a dobré aplikovat v praxi. Zejména fáze poznávání, definování, rámování či strukturování problémů a facilitace jsou pro mě klíčové.
Kultivovat svou schopnost vnímat přesahy. Chci velmi dobře rozumět propojení mezi strategií a designem. Vědět, že to, co dělám, má skutečně smysl a dokážu to srozumitelně obhájit. Chci být zároveň schopen zasadit informace i své akce do širšího rámce díky aplikaci systémového myšlení, práva a etiky.

Cíle pro IV. semestr

Své cíle si opět stanovuji s pomocí Edventure canvas. Pro čtvrtý semestr jsem měl jeden hlavní a dva vedlejší cíle.

Hlavním cílem bylo pochopit a aplikovat během semestru co nejlépe základní principy service designu – skrze studium a semestrální projekt – a hodnotné informace formalizovat v Obsidianu. Vychází z globálního vzdělávacího cíle #2.
Druhým cílem byl deep dive do systémového myšlení a kyberbezpečnosti, konkrétně skrze studium specializovaných zdrojů, možné propojení v rámci service designu a konkrétní přednášku a další výstupy v semestru. Vychází z globálního vzdělávacího cíle #1 a #3.
Třetím, doplňujícím cílem bylo pokračovat v praxi spojené s propojováním DIS a kyberbezpečnosti – odučit a vést studenty v ISKM97, připravit workshopy pro CyberImpact Roadshow a obojí validovat s mentorem. Vychází ze všech tří globálních cílů.

Všechny tři cíle považuji za splněné.

Reflexe IV. semestru

V rámci čtvrtého semestru jsem měl zapsané tyto předměty:

DESB04 Studijní seminář IV
- Předmět soustředěný na záměrné řízení studia, včetně cenných konzultací. Stále oceňuji.
DESB44 Praxe IV
- Přímo napojená na hlavní linku mého studia. Odučení a vedení studentů v ISKM97 a příprava workshopů pro CyberImpact Roadshow, ve které jsem působil jako mentor a na zastávce ve Zlíně si vyzkoušel i krátkou lektorskou roli přímo na místě. Pětidenní cesta autobusem napříč deseti městy, čtyřicetičlenná posádka studentů a mentorů, stovky proškolených lidí v knihovnách po celé republice – bylo skvělé vidět, jak se kyberbezpečnostní vzdělávání dostává přímo k lidem, kteří k němu mají nejdál. Podrobnější reflexi téhle praxe jsem ještě rozpracoval samostatně.
DESB32 Service Design: Mapping Experiences
- Klíčový předmět semestru, který jsem spojil s kyberbezpečností. Zaměřil jsem se na službu phishingových simulací v kyberbezpečnostním týmu MUNI. Vstupní hypotéza byla, že uživatelé vnímají kampaň jako trest, což snižuje její efekt. Po pěti rozhovorech se ale tahle hypotéza nepotvrdila – participantky vnímaly kampaň spíš jako přínos. Bylo to pro mě cenné zjištění právě proto, že mi vyvrátilo vlastní domněnku a problém jsem mohl přerámovat do celé designové výzvy. Vznikla z toho čtyři prioritní řešení – od okamžité vzdělávací zpětné vazby po chybě až po cílení obsahu podle rizikového profilu role, ne podle fakulty. Byl to hlavní projekt celého semestru a poznatky z něj přímo inspirovaly můj pozdější projekt Ada’s Resilience Drills.
ISKB82 AI v praxi: Dovednosti pro budoucnost a lepší služby
- Projekt Ada’s Resilience Drills navázal přímo na poznatky ze service designu a posunul je k širšímu problému: bezpečnostní vzdělávání na univerzitě je dnes plošné, stejné pro každého bez ohledu na roli a znalosti.
- Prošel jsem celým cyklem Double Diamond. Ve fázi discover jsem narazil na výzkum, který přímo zpochybnil mou hypotézu – sebehodnocení znalostí je podle literatury nespolehlivé kvůli Dunning-Krugerovu efektu, což ovlivnilo finální design. Existující rozhovory jsem znovu analyzoval a postavil z nich empathy mapu. Ve fázi develop jsem prošel ideací přes tři kola HMW otázek a dostal se k finálnímu konceptu: konfigurátoru, který personalizuje obsah kurzu Kyberkompas podle skutečné činnosti uživatele, ne podle sebehodnocení. Prototyp jsem stavěl v Claude Artifacts a Google AI Studiu.
- Nejdůležitější zjištění ale přišlo až ve fázi deliver, při testování s kolegy z CSIRT-MU. Ukázalo se, že tři propletené slabé články – vázanost na IS MU, vykazovatelnost vůči státu, provozní a bezpečnostní náklady nového AI systému – limitují reálné nasazení nezávisle na rychlosti vytvoření samotného prototypu návrhu. Zpracoval jsem to přes teorii slabých článků a doplnil etickou reflexí přes AI Ethics Canvas. Projekt je dostupný i jako funkční prototyp online.
DESB41 Produktové myšlení
- Velmi užitečný předmět se skvělým mindsetem, který předal zkušený lektor Martin Křivánek. Zabýval jsem se znovu kyberbezpečností – konkrétním produktem, který jsem řešil, bylo poskytování systému řízení bezpečnosti informací mezi univerzitami. Předmět přímo navazuje na mé čtecí „cíle“ (Inspired, JTBD, opportunity solution tree) a dal mi pro ně praktické ukotvení.
DESB43 Design Management & Leadership MasterClass
- Přednáška Luďka Černockého o designérském leadershipu ve světě, kde „kdokoli může stavět“, mě přivedla k napsání samostatné reflexe o systémovém myšlení jako podstatné dovednosti v době generativní AI – zároveň závěrečný povinný výstup předmětu. Jádro textu: proč metody service designu (blueprint, ekosystémová mapa, prototyp) bez systémového porozumění nenaplňují svůj potenciál, a proč podle mě zůstává systémové čtení vztahů a odpovědné rozhodnutí, kam v systému zasáhnout, doménou, kde si generativní AI zatím nepočíná stejně dobře jako člověk. K textu jsem vytvořil i interaktivního pomocníka se zdroji k tématu. Více zde.
DESB45 Budoucnost práce: technologie, komunikace, kooperace
- Předmět vedl Radim Chalupník z Digiskills a dal nám možnost ho pojmout prakticky, s přínosem pro nějaký reálný problém. Vybral jsem si backstage stránku služby phishingových simulací, konkrétně pravidelné informování řady subjektů s proměnlivou množinou adresátů a parametry kampaní, a vytvořil pro to automatizaci v PowerAutomate. Chtěl jsem si tenhle nástroj vyzkoušet – vnímám v něm potenciál i v časech AI, zejména v prostředích postavených na Microsoftu.
ISKM63 Psychologie v online vzdělávání
- Moc fajn předmět vedený Michalem Černým. Probrali jsme širokou škálu témat – od digitální Bloomovy taxonomie přes motivaci a gamifikaci až po interkulturní psychologii a digitální wellbeing. Na konci jsme dělali kurátorský výběr principů, který jsem samozřejmě vztáhl ke kyberbezpečnosti – vznikl z toho přehled 13 principů pro návrh kyberbezpečnostních vzdělávacích objektů, rozdělených do čtyř oblastí: pochopení uživatele, design obsahu, design prostředí a chování, systém a kultura.
CORE026 Jak poznáváme a prožíváme svět: Psychologie kognice, emocí a motivace
- Dobrovolný rozšiřující předmět vedený Miroslavem Šipulou na FSS. Ač jde „jenom“ o CORE předmět, vnímám jeho přímé propojení k oblasti human-factors. Závěrečnou esej jsem napsal na téma, jakých chyb se dopouštíme v rozhodování z hlediska kyberbezpečnostních útoků – na příkladu kampaně skupiny Lazarus jsem rozebral tři nejčastější rozhodovací chyby, které útočníci v sociálním inženýrství opakovaně využívají. Hezky to navazálo na CORE057 z minulého semestru.
DESB71 MOOC: learning online
- V rámci tohoto předmětu jsem absolvoval Strategický design od House of Řezáč – podruhé. Kurz jsem procházel už dřív, teď jsem se k němu vrátil a reflektoval ho ve vztahu k tomu, co jsem se mezitím naučil. Jako bonus jsem si přidal AI Semestr od DigiSemestru (Jindra Fáborský) – 12 modulů o AI pro marketéry, vibe codingu a automatizaci. Nepovažuju se nutně za markétara, ale jejich mindset je mi v mnohem blízký a inspirativní.
DESB82 Letní škola designu
- (Ne)regenerační skvělé ukončení semestru. Sešla se nás zde velká část ročníku. Program bohatý jak z hlediska designového zaměření tak neformální sociální části. Díky za to, bylo to Prudké!

Když se ohlížím za třetím semestrem, který byl o interakci, čtvrtý semestr byl o propojování. Zejména propojení přístupů service designu a systémového myšlení pro mě bylo hodnotné, protože mi pomohlo integrovat i jiné znalosti z dosavadních studií. Zároveň se mně tím otevřela řada projektových výzev v rámci mé vlastní praxe.

Semestr byl hodně ovlivněn tím, že jsem na podzim přijal nabídku vést skupinu pro Osvětu a vzdělávání v Kyberbezpečnostním týmu. Role mi přinesla spoustu nových možností i motivace – CSIRT-MU je skvělý. Na druhou stranu, musel (a musím) se toho spoustu naučit, a proto byl tento semestr náročný.

Projekty v rámci service designu a AI předmětu bych jinak posunul více. V kontextu mého vytížení jsem však spokojený.

Vděčnost

Po celý semestr mě motivovali moji spolužáci i skladba předmětů a učitelů. Děkuju lektorům, Pavle, celému KISKu a kolegům a kolegyním, se kterými studuji. Stále více si uvědomuji, že Design informačních služeb unikátní počin a já mám radost, že jsem součástí.