Třetí semestr mého studia Designu informačních služeb byl ve znamení přizpůsobování. Řada původních plánů se měnila za pochodu – někdy jsem situaci proměňoval, jindy odkládal. V semestru bylo více předmětů, kde jsem nemohl čerpat z předchozích znalostí a zkušeností. Praktickým důsledkem bylo méně času a více improvizace. Nakonec však velká spokojenost.
Semestr ovlivnila také významná změna v mé kariérní cestě. V létě jsem dostal nabídku převzít vedení skupiny pro Osvětu a vzdělávání v Kyberbezpečnostním týmu. Je to ohromná výzva, protože jdu po velmi zkušeném a schopném předchůdci. Zároveň je to příležitost, protože do týmu mohu přinést právě přístupy z designu informačních služeb a human-centred security. Nešlo o jediné faktory rozhodnutí, ale rozhodně hrály roli.
Moje globální vzdělávací cíle
Pro celé studium jsem si stanovil tři:
- Propojování designu informačních služeb a kyberbezpečnosti. Chci být specialistou na oblast human-centred security. Vnímám, že DIS má skvělý potenciál být vhodným rámcem pro kyberbezpečnost zaměřenou na lidi. Usiluju tedy o to, abych studium co nejvíce vztahoval k uvedenému.
- Vybudovat si solidní metodologický základ. Tedy opravdu pochopit a naučit se správně pracovat se základními metodami a nástroji DIS. Nejde mi o teoretické znalosti, ale o to, co je v dané situaci vhodné a dobré aplikovat v praxi. Zejména fáze poznávání, definování, rámování či strukturování problémů a facilitace jsou pro mě klíčové.
- Kultivovat svou schopnost vnímat přesahy. Chci velmi dobře rozumět propojením mezi strategií a designem. Vědět, že to co dělám má skutečně smysl a dokážu to srozumitelně obhájit. Chci být zároveň schopný zasadit informace i své akce do širšího rámce díky aplikaci systémového myšlení, práva a etiky.
Cíle pro III. semestr
Své cíle si opět stanovuji s pomocí Edventure canvas. Pro třetí semestr jsem měl jeden hlavní a dva vedlejší cíle.
- Hlavním cílem bylo pochopit a aplikovat během semestru co nejlépe základní principy interakčního designu – skrze studium a semestrální projekt. Hodnotné informace formalizovat v Obsidianu, abych s nimi mohl dál pracovat. Vychází z globálního vzdělávacího cíle #2.
- Druhým cílem byl deep dive do oblasti human-factors a security user experience. To se konkrétně projevilo studiem specializovaných zdrojů, možným propojením v předmětu Interakční design a projektem v Praxi III. Vychází z globálního vzdělávacího cíle #1.
- Třetím, doplňujícím cílem bylo pokračovat v definovaném rozvojovém plánu z předchozího semestru. Nyní se zaměřením na metody, které usnadňují komunikaci a přemýšlení o designu i ve vztahu ke stakeholderům – opportunity solution tree a JTBD. Vychází z globálního vzdělávacího cíle #3.
Všechny tři cíle považuji za splněné, a to i navzdory tomu, že plány jsem musel průběžně přizpůsobovat.
Reflexe III. semestru
V rámci třetího semestru jsem měl zapsané tyto předměty:
- DESB03 Studijní seminář III
- Předmět soustředěný na záměrné řízení studia, včetně cenných konzultací. Stále oceňuji.
- DESB31 Praxe III
- Přímo napojená na můj globální vzdělávací cíl #1. Konkrétním obsahem bylo rozpracování předmětu ISKM97 Kyberbezpečnost, design a lidé. I když bylo první kolo hodnoceno jako úspěšné, nasbíral jsem hromadu zpětné vazby od studentů i expertů, provedl hlubší rešerše a s kolegyní Pavlou vylepšil strukturu i průběh kurzu. Součástí praxe bylo také rozšíření interaktivního příběhu ve Twine, který bude sloužit jako doplňující materiál pro studenty. Více zde.
- DESB33 Digitální přístupnost
- Velmi užitečné navázání na Inkluzivní design z předchozího semestru a hlubší chápání bariér v digitálním světě. Spojil jsem přímo se svou profesíí, kdy jsem dělal audit přístupnosti kurzu Kyberkompas – základního kurzu kyberbezpečnosti pro uživatele na MUNI i mimo ni. Právě proto by měl základní požadavky přístupnosti splňovat. Audit odhalil prostor pro zlepšení.
- DESB34 Interakční design
- Pro mě formativní předmět. Více než z hlediska interakčního designu samotného mi přinesl jasnost a prohloubené chápání logiky designového procesu. Petr Kosner mi umožnil vidět jasnou linku od strategických cílů organizace k cílům projektu, na nich navazanou ideaci, prioritizaci, designovou výzvu, prototyp, testování a další návrhy. To, co jsem dříve chápal jako fáze, které sice byly provázané, nyní vnímám jako celek, kde musí být logika v pozadí konzistentní – jinak se zbytečně pálí zdroje a můžeme úplně minout cíl.
- V rámci předmětu jsem se spojil se svou prací na open-source platformě INJECT, kde jsem vytvářel interaktivní prototyp editoru pro tvorbu cvičení. Má verze se ukázala jako velmi funkční, a proto se vývojový tým rozhodl pro její implementaci, což vnímám jako úspěch.
- DESB35 Komunikace v týmu
- Hodnotné seznámení s Nonviolent Communication, které šlo dále než běžné pochopení. Ukazuje se, že čtyři kroky této komunikace jsou velmi funkční jak pro komunikaci vlastní, tak pro analýzu toho, co je komunikované. Rezonuji s přístupem street NVC, který mi přijde pragmatičtější pro běžný život. Využívání v praxi je běh na dlouhou trať, ale věřím, že má smysl a počítám s ním.
- Velmi obohacující bylo také sledování meetingu profesionálního designového týmu. Dostal jsem se do skvělé agentury 2FRESH. Bylo to lidsky příjemné a profesně obohacující. Hned do prvních schůzí, které jsem v kyberbezpečnostním týmu vedl, jsem zavedl spoustu inspirace. Pěkně se to potkalo.
- DESB81 Figma: Od návrhu po prototyp
- Mé první setkání s programem, které mělo vést k vlastním výstupům. S lektorem jsem se domluvil na tom, že nebudu vytvářet e-shopovou aplikaci, která nedává smysl v mém případě. Místo toho jsem vytvořil jednoduchý interaktivní prototyp zaměřený na phishingové emaily a odhalování red flagů v nich.
- ISKM58 Online vzdělávání: od designu k praxi
- Skvělý začátek semestru – bloková výuka před semestrem v krásném prostředí probouzející se FF s dobrou kávou a několika spolužáky. Bylo to zkrátka pěkný a obohacující čas. Výstupem je interaktivní příběh ve Twine „Příběh sociálního inženýra„, který přibližuje techniky sociálního inženýrství. Pochopení těchto technik je nezbytné proto, abychom jim mohli čelit a navyšovat odolnost proti těmto útokům.
- CORE057 Člověk a digitální technologie
- Dobrovolný rozšiřující předmět. Pohled sociálních vědců a psychologů na témata mezi lidmi a technologiemi. Ukázal řadu mýtů i to, že je řada věcí složitějších, než je prezentují média – například celá otázka závislosti na technologiích. Nezvládal jsem chodit tak často, jak jsem chtěl, kvůli práci. Ale dvě přednášky byly o bezpečnostních tématech. V jednom případě jsem měl skvělou možnost diskutovat s panem prof. Šmahelem, který je klíčovou autoritou v této oblasti, což jsem si užil.
- AI004 Blok AI expertů
- Moc povedený předmět, který odkrýval řadu aspektů AI jdoucích mnohem dál za jednoduché tipy pro produktivitu a efektivní promptování. Podařilo se udělat dobrý mix mezi přesahujícími tématy a aplikační inspirací.
- DESB42 Designové experimenty
- Předmět se skvělým základním přístupem – testování principů z behaviorálního designu a psychologie skrze kvazi-vědeckou metodologii. Nikoli s cílem napsat článek, nýbrž ověřit, že jsme princip aplikovali správně a funguje v daném kontextu.
- Velice prakticky jsem si to mohl vyzkoušet na tom, že jsme do Kyberkompasu aplikovali jednoduchý gamifikační mechanismus progress barů. Udělali jsme to v týmu na Figma prototypu a ověřili skrze A/B testování. Při návrhu metodologie se najednou ukázalo, kolik různých věcí je nutné promyslet. Jedna věc je učit o tom, že nějaký princip funguje, druhá věc je rozhodnout na základě toho o redesignu celého kurzu. Experimentální přístup nám může přinést užitečné vhledy, na základě kterých můžeme lépe zhodnotit adekvátnost designových rozhodnutí.
- Mimochodem, skvělé je také to, že jsem mohl posunout progress bar jako feature request pro Webcentrum, které působí na ICS MUNI. Potvrdili mi, že tuto komponentu implementují.
Na druhý semestr, který byl zaměřený na výzkum, navázal semestr o interakci – jak s uživateli, tak s týmy a nástroji. Zejména předmět Interakční design byl pro mě formativní. Prohloubil mé chápání toho, jak musí být jednotlivé fáze designového procesu logicky provázané.
Během semestru jsem četl i několik knih z oboru, které mi pomohly strukturovat myšlení: Jobs to be Done, Continuous Discovery, Closing the Loop a Systems Thinking for Designers od Sheryl Cababy. Dočetl jsem také An Introduction to Service Design: Designing the Invisible.
Vděčnost
Uvědomil jsem si, že ač mě ne vždy nadchne program pátečních setkání, tak samotné jejich konání mi dělá radost. Baví mě také skupinový chat s kolegy z ročníku – to je benefit, se kterým jsem nepočítal. V ročníku se sešla řada skvělých osobností a mohu říct, že každý, se kterým jsem se setkal, mě v něčem inspiruje.
Jsem také velmi vděčný všem kolegům z 2FRESH za jejich vstřícnost a laskavost, zejména pak Milanovi Chvojkovi. Nakonec jsem moc vděčný všem lidem, kteří se starají o naše studium – novému tutorovi Vojtovi, který bude nejspíš tím jediným, kdo bude číst tyto řádky, Laďce, Simoně, Romanovi a všem na KISKu. Jejich nadstandardní přístup ukazuje i to, že pro nás zorganizovali další fyzické setkání a trávili s námi i sobotu na fakultě. Program mě bavil, setkání s lidmi ještě víc.
Celkově shrnuto: třetí semestr vyžadoval přizpůsobování. Hodnotím jej však jako úspěšný a těším se na ten další.